PROGRAM PRAŽSKÝCH DIVADEL prosinec 2025
DERNIÉRY

Nomi / Bára Viceníková   – Monodrama o rozpolcenosti, o neslučitelnosti dvou stejně důležitých tužeb – po pochopení a po sebeurčující umělecké expresi. O tom, jaké to je být buď moc, nebo málo, ale nikdy akorát. O vyloučenosti, možná trochu z vlastní viny, ale pořád stejně zničující. O tom, jaké to je být divný mezi divnými. Klaus Nomi nebyl jako nikdo jiný… ale někdy možná trochu být chtěl?

Kouř / Tomáš Vorel, Lumír Tuček, Michal Vích   – Kultovní rytmikál z roku 1991 ožívá na divadelních prknech. “Hele, kotě, o co ti jde?" Každý, kdo v devadesátých letech vnímal kulturní vývoj, Kouř zná. Kdo se narodil až po Kouři, zná slavný Arnoštkův hit “Je to fajn fajn fajn, je to fajn.” Mirek se opět s cigaretou v ruce a trochu znuděně stává tváří malé revoluce, Kotě je opět projekcí všech možných i nemožných mužských fantazií o femme fatale, ředitel je opět ideologickým nabubřelcem, máničky negují vše, co se naskytne, svazáci naopak servilně vítají vše, co se namane. Helenka je zamilovaná. A na režijní stoličku nezasedne nikdo jiný než původní Arnoštek.

Teoréma / Jakub Čermák, Marta Ljubková   – Do domu středostavovské rodiny přijíždí tajemný cizinec. Nevíme, kdo to je, ale brzy se ukáže, proč přijel: do vyprahlého prostředí stereotypu bez cíle přináší mimořádný cit. Jediným aktem změní život všem: otci, schopnému podnikateli, osamělé matce, panenské dceři, nejistému synovi i vykořeněné služce. Po jeho odjezdu už nic není jako dřív… Příběh slavného italského filmaře má rysy mýtu, dotýká se základních křesťanských otázek, ale i smyslu umění a tvorby; hledá význam lásky a naplnění v životě, rozvrací konvence, a přitom je jemný, citlivý a záhadný. Přináší svět obrazů, svět, v němž slova nemají smysl, protože máme už konečně nechat promluvit srdce. Jevištní adaptace vychází z knižního zpracování námětu, jejž Pasolini v roce 1968 natočil jako film.

Krásný nový svět / Aldous Huxley   – Noční můra, nebo krásný sen? Klasika sci-fi žánru poprvé na českém jevišti. Jaký je ten krásný nový svět? Stabilita, prosperita, žádné války, bída a hlad. Žádná monogamie, protože všichni patří všem. No není to nakonec to nejrozumnější uspořádání? Děti se rodí ze zkumavky. Nikdo není nespokojený, protože jsou všichni předurčeni pro svůj budoucí úděl ve společnosti: Epsiloni pracující v továrnách, Bety zase v laboratořích, Alfy ve vedoucích pozicích. A pokud na někoho přijde negativní emoce, je tu vždycky soma – droga na potlačení emocí, po které nenastupuje žádná nepříjemná kocovina. Jenže pak vstoupí do ideální společnosti cizinec: John, který se narodil v divošské rezervaci. John ještě zná náboženství, četl Shakespeara, chce milovat, vlastnit, ale nejdřív se má začlenit do nové společnosti… Zničí on ji, nebo ona jeho?

Milá Evičko, milý Luďku / Beata Parkanová   – Autorská inscenace filmové scenáristky a režisérky Beaty Parkanové, která vzniká přímo pro Činoherní klub, vychází z dochované korespondence jejích prarodičů a z deníků dědečka, které si na sklonku života vedl v psychiatrické léčebně. Eva a Luděk se do sebe zamilovali u pingpongového stolu. A od té doby se neodloučili, ačkoli mnohdy nemohli být spolu na jednom místě. Anatomie jednoho vztahu v průběhu let skrze dialog v dopisech. V dobrém i ve zlém. Proměny jednoho vztahu v čase, jeho neuchopitelnost, nemožnost ho jednoduše pojmenovat nebo definovat.

Kniha nocí   – Magicko-realistická výprava do Černozemě, kde povstává rod Pénielů. Mystická cesta po vodě i po zemi nazpátek dějinami, krajinou mlhavých hranic, mýtů a kouzel na motivy mnoha cenami ověnčeného románu významné současné francouzské spisovatelky. Expresivní syntéza hudby, slova a obrazu věhlasného režiséra Vlada Troitského, zakladatele nezávislého divadla Dakh a populárních hudebních skupin DakhaBrakha a Dakh Daughters. Mnohohlasá hymna života na motivy mnoha cenami ověnčené Knihy nocí od významné současné francouzské spisovatelky Sylvie Germain, která prožila několik let i v Praze.

Anna Karenina / Lev Nikolajevič Tolstoj, Martin Františák   – Adaptace legendárního románu vypráví příběh vdané ženy, která se kvůli nově nalezené vášni rozhodla opustit svůj konformní život a riskovat trvalé ztráty. Anna Karenina při setkání s důstojníkem Vronským objevuje své mládí, jež byla nucena předčasně obětovat, když na sebe vzala roli manželky a matky. Je odhodlaná utéct od rodiny, ztratit své pohodlné i svazující společenské postavení a čelit opovržení ze strany bývalých přátel. Její rozhodnutí jí ale spíš než nový začátek přináší deziluzi z opakujících se partnerských vzorců a z mělkosti štěstí, které poskytuje zaslepená honba za romantickými ideály. Konstantin Levin miluje, obává se o budoucnost svého národa, a přestože je plný sil a prostému štěstí nadosah, neustále přemítá o smrti. Příběh Anny a příběh Levina běží vedle sebe, dramaticky se protínají a opět vzdalují jako koleje, které nás unášejí pryč od našich blízkých nebo zpátky domů.

Medvěd s motorovou pilou a kanystrem benzínu   – Mimořádné uvedení! Extra porce medvěda s hudební omáčkou v ceně! Jaké povídky Rosy Liksom se „nevešly“ do inscenace? Jaké postavy z mrazivého severu už netrpělivě čekaly v portálu na svůj výstup, ale byly před premiérou náhle odvolány? Připravili jsme pro vás jedinečnou možnost nahlédnout do procesu zkoušení inscenace. Bezprostředně po skončení představení Medvěd s motorovou pilou se můžete těšit na divoké divadelní pásmo složené z monologů, písní a alternativních verzí některých povídek, které se v inscenaci kvůli stopáži nebo dramaturgickému záměru nakonec neobjevily.

Burnout aneb Vyhoř! / Jan Frič, Dagmar Radová   – Jiří, Natálie, Jana a Jan. Všem je přes třicet a všichni mají hrozně zajímavý povolání. Jsou kreativní. A pořád mají co dělat. A tak pořád něco dělají. A hoří, hoří pro všechno a pro všechny. … Jenže, počkat, počkat… když už dlouho hoří a když už hoří i všechno kolem nich, nemůžou nakonec vyhasnout? Vtipně sarkastická inscenace o zápalu, planutí, vyhasnutí a ztrátě smyslu na pomezí přednášky o dělání divadla a metaforických obrazů ze zákrut vyhořelé duše.

Trójanky / Eurípidés, Anna Turlo, David Košťák   – Kdyby Miss World vyhrála Helena Trójská, přála by si světový mír? Současná hra inspirovaná stále se opakující historií. Kvůli tomu, že jeden král přišel o svou královnu, přišly všechny ženy o své muže. Trójanky si půjčují motivy z řecké mytologie, ale místo urozených rodin svou pozornost upírají k obyčejným lidem a dávají individuální hlas těm, kteří jsou u Eurípida pouze součástí bezejmenného chóru. Inscenace sleduje osud tří žen na prahu nového života v cizí zemi. První se snaží využít možnost neznámého světa ve svůj prospěch, druhá se v zájmu přežití sbližuje s nepřítelem, zatímco třetí čelí tomu, že se jí nedaří naplnit obraz, jaký od ní společnost očekává.

Ze života Čapka / Petr Vacek   – Divadlo Na Jezerce uvádí hru o Karlu Čapkovi, kterou pro Jezerku napsal Petr Vacek a sám se znovu po úspěchu inscenace Saturnin ujal také režie. Novinka s názvem Ze Života Čapka je spojením osudových životních událostí Karla Čapka a jeho děl, které Vacek prolíná nenásilně, s citem a laskavým humorem.

Lakomec / Molière   – Vdovec Harpagon žije ve svém domě obklopen rodinou a služebnic- tvem, ovšem šťastný není. Jeho jedinou touhu a vášeň představují peníze. A přestože je bohatý (nebo možná právě proto), je také neu- věřitelně lakomý, a celou jeho existenci ovládá především strach, aby o své peníze nepřišel. Jednoho dne se jeho největší obava naplní a mi- lovaná kasička zmizí. Kdo ji ukradl? Jeho děti, syn Kleant a dcera Eliška, které chce Harpagon oženit a vdát, ovšem nikoli podle jejich přání? Tajemník Valér, který se chce ucházet o Elišku? Dohazovačka Frosina, které Harpagon nechce zaplatit? Mladá Marianna, o níž se uchází Harpagonův syn, ale on by si ji nejraději vzal sám? Nebo ně- kdo z přičinlivých a všehoschopných sluhů?

Lucerna / Alois Jirásek   – Z čeho pocházíme, z jaké látky jsme stvořeni? Co byli, jaké sny měli naši předkové a jaké nám vštípili ideje a iluze? Jakou historii nám vyprávěli, jakými legendami a mýty jsme byli odkojeni? Lucerna, kterou napsal jeden z nejvýkonnějších a nejznámějších tvůrců těchto mýtů, Alois Jirásek, je hrána už přes sto let na všech možných českých scénách profesionálních i ochotnických, byla mnohokrát i zfilmována a stala se jedním z děl, která formují národní identitu. Všichni ji přece už známe, všichni víme, že je to jen taková líbezná a trochu komická pohádka, kde se zpupná vrchnost snaží „zatnout tipec“ jednomu hrdému Mlynáři, bůhvíproč porazit jeho lípu a odvést mu jeho milou, na kterou líčí i Vodník, blekotaje uslintaně „Haničko - sluníčko“, kde Mlynář s lucernou provází svůdnou Kněžnu lesní mokřinou k zámečku, zatímco kolem v temném lese vytrubují vystrašení šumaři nějakou „kasací“, kde jedna ďábelská „stihačka“ obsedantně pronásleduje unikavého manžílka, až vyděsí i Vodníka – a nakonec všichni klečí pod zpívající lípou, ze které vystoupí čistá panna… Ale známe ji opravdu? A má co říci i dnes, kdy je svět tak jiný, než býval v dobách Jiráskových a „za onoho času“, v němž se hra odehrává?

Šubyduby / Jan Mikulášek, Dora Štědroňová   – Divoká i snová jízda hudebním repertoárem našeho divadla. Sestřih scén, písní, obrazů i mluveného slova. Moderátor nočního pořadu nás provede hypnotickým světem hudby i rozhlasového studia, ve kterém není nic takové, jaké se na první pohled zdá.